Permalink
Browse files

Merge pull request #366 from pepr/master

[cs] translation updated; synchronized with the original
  • Loading branch information...
jnavila committed Feb 5, 2013
2 parents 2f88d98 + ab8e507 commit 98119ed799f324382ef36df8a4e9315ff13fb8b3

Large diffs are not rendered by default.

Oops, something went wrong.
@@ -160,10 +160,10 @@ První řádek říká systému Git, že má ignorovat všechny soubory končíc
Toto jsou pravidla pro masky, které můžete použít v souboru `.gitignore`:
* Prázdné řádky nebo řádky začínající znakem # budou ignorovány.
* Prázdné řádky nebo řádky začínající znakem `#` budou ignorovány.
* Standardní masku souborů.
* Chcete-li označit adresář, můžete masku zakončit lomítkem (/).
* Pokud řádek začíná vykřičníkem (!), maska na něm je negována.
* Chcete-li označit adresář, můžete masku zakončit lomítkem (`/`).
* Pokud řádek začíná vykřičníkem (`!`), maska na něm je negována.
Masky souborů jsou jako zjednodušené regulární výrazy, které používá shell. Hvězdička (`*`) označuje žádný nebo více znaků; `[abc]` označuje jakýkoli znak uvedený v závorkách (v tomto případě `a`, `b` nebo `c`); otazník (`?`) označuje jeden znak; znaky v závorkách oddělené pomlčkou (`[0-9]`) označují jakýkoli znak v daném rozmezí (v našem případě 0 až 9).
@@ -574,7 +574,7 @@ To je jen několik základních parametrů k formátování výstupu pro příka
--name-only Za informacemi o revizi zobrazí seznam změněných souborů.
--name-status Zobrazí seznam dotčených souborů spolu s informací přidáno/změněno/smazáno.
--abbrev-commit Zobrazí pouze prvních několik znaků kontrolního součtu SHA-1 místo všech 40.
--relative-date Zobrazí datum v relativním formátu (např. 2 weeks ago, tj. před 2 týdny) místo formátu s úplným datem.
--relative-date Zobrazí datum v relativním formátu (např. "2 weeks ago", tj. před 2 týdny) místo formátu s úplným datem.
--graph Zobrazí vedle výstupu logu ASCII graf k historii větve a slučování.
--pretty Zobrazí revize v alternativním formátu. Parametry příkazu jsou oneline, short, full, fuller a format (lze zadat vlastní formát).
@@ -1120,4 +1120,3 @@ Chtělo by se tedy říci, že Git jednoduše nahradí nový příkaz jakýmkoli
## Shrnutí ##
V tomto okamžiku už tedy umíte v systému Git provádět všechny základní lokální operace: vytvářet a klonovat repozitáře, provádět změny, připravit je k zapsání i zapisovat nebo třeba zobrazit historii všech změn, které prošly repozitářem. V další kapitole se podíváme na exkluzivní funkci systému Git – na model větvení.
@@ -148,7 +148,7 @@ V tomto okamžiku vypadá váš pracovní adresář přesně tak, jak vypadal, n
Nyní přichází na řadu hotfix. Vytvořme větev s hotfixem, v níž budeme pracovat, dokud nebude oprava hotová (viz obrázek 3-13):
$ git checkout -b 'hotfix'
$ git checkout -b hotfix
Switched to a new branch "hotfix"
$ vim index.html
$ git commit -a -m 'fixed the broken email address'
@@ -383,7 +383,7 @@ Vzdálené větve jsou reference (tj. odkazy) na stav větví ve vašich vzdále
Vzdálené větve mají podobu `(vzdálený repozitář)/(větev)`. Například: Chcete-li zjistit, jak vypadala větev `master` na vašem vzdáleném serveru `origin`, když jste s ní naposledy komunikovali, budete hledat větev `origin/master`. Pokud pracujete s kolegou na stejném problému a on odešle na server větev s názvem `iss53`, může se stát, že i vy máte jednu z lokálních větví pojmenovanou jako `iss53`. Větev na serveru však ukazuje na revizi označenou jako `origin/iss53`.
Možná to není úplně jasné, a tak uvedeme malý příklad. Řekněme, že máte v síti server Git označený `git.ourcompany.com`. Pokud provedete klonování z tohoto serveru, Git ho automaticky pojmenuje `origin`, stáhne z něj všechna data, vytvoří ukazatel, který bude označovat jeho větev `master`, a lokálně ji pojmenuje `origin/master`. Tuto větev nemůžete přesouvat. Git vám rovněž vytvoří vaši vlastní větev `master`, která bude začínat ve stejném místě jako větev `master` serveru `origin`. Máte tak definován výchozí bod pro svoji práci (viz obrázek 3-22).
Mohlo by to být trochu matoucí, takže si uveďme příklad. Řekněme, že máte v síti server Git označený `git.ourcompany.com`. Pokud provedete klonování z tohoto serveru, Git ho automaticky pojmenuje `origin`, stáhne z něj všechna data, vytvoří ukazatel, který bude označovat jeho větev `master`, a lokálně ji pojmenuje `origin/master`. Tuto větev nemůžete přesouvat. Git vám rovněž vytvoří vaši vlastní větev `master`, která bude začínat ve stejném místě jako větev `master` serveru `origin`. Máte tak definován výchozí bod pro svoji práci (viz obrázek 3-22).
Insert 18333fig0322.png
Figure 3-22. Příkaz git clone vám vytvoří vlastní hlavní větev a větev origin/master, ukazující na hlavní větev serveru origin.
@@ -448,7 +448,7 @@ Tímto způsobem získáte lokální větev, na níž můžete pracovat a která
Checkoutem lokální větve ze vzdálené větve automaticky vytvoříte tzv. Sledující větev (angl. tracking branch). Sledující větve jsou lokální větve s přímým vztahem ke vzdálené větvi. Pokud se nacházíte na Sledující větvi a zadáte příkaz `git push`, Git automaticky ví, na který server a do které větve má data odeslat. Také příkazem `git pull` zadaným na sledovací větvi vyzvednete všechny vzdálené reference a Git poté odpovídající vzdálenou větev automaticky začlení.
Pokud klonujete repozitář, většinou se vytvoří větev `master`, která bude sledovat větev `origin/ master`. To je také důvod, proč příkazy `git push` a `git pull` fungují i bez dalších parametrů. Pokud chcete, můžete nastavit i jiné sledující větve – takové, které nebudou sledovat větve na serveru `origin` a nebudou sledovat hlavní větev `master`. Jednoduchým případem je příklad, který jste právě viděli: spuštění příkazu `git checkout -b [větev] [vzdálený server]/[větev]`. Máte-li Git ve verzi 1.6.2 nebo novější, můžete použít také zkrácenou variantu `--track`:
Pokud klonujete repozitář, většinou se vytvoří větev `master`, která bude sledovat větev `origin/master`. To je také důvod, proč příkazy `git push` a `git pull` fungují i bez dalších parametrů. Pokud chcete, můžete nastavit i jiné sledující větve – takové, které nebudou sledovat větve na serveru `origin` a nebudou sledovat hlavní větev `master`. Jednoduchým případem je příklad, který jste právě viděli: spuštění příkazu `git checkout -b [větev] [vzdálený server]/[větev]`. Máte-li Git ve verzi 1.6.2 nebo novější, můžete použít také zkrácenou variantu `--track`:
$ git checkout --track origin/serverfix
Branch serverfix set up to track remote branch refs/remotes/origin/serverfix.
@@ -596,4 +596,3 @@ Budete-li používat přeskládání jako metodu vyčištění a práce s revize
## Shrnutí ##
V této kapitole jsme se věnovali základům větvení a slučování. Neměli byste teď mít problém s vytvářením větví, přepínáním na nové i existující větve ani se slučováním lokálních větví. Měli byste také umět odeslat své větve ke sdílení na server, spolupracovat s ostatními na sdílených větvích a před odesláním větve přeskládat.
@@ -519,7 +519,7 @@ Gitolite umožňuje nastavit přístupová práva nejen na repozitáře (podobn
Instalace Gitolite je velmi jednoduchá a to i když nebudete číst obsáhlou dokumentaci, která je k dispozici. Budete potřebovat účet na nějakém unixovém serveru (bylo testováno na různých distribucích Linuxu a na Solarisu 10), kde musí být nainstalovány git, Perl a SSH server kompatibilní s OpenSSH. V příkladech uvedených níže budeme používat účet `git` na serveru `gitserver`.
Nástroj Gitolite je ve smyslu "serverového" softwaru poněkud neobvyklý. Přístup se realizuje přes ssh, takže každá serverová userid je potenciálně "hostitelem gitolite" (gitolite host). Teď si popíšeme nejjednodušší způsob instalace. V dokumentaci naleznete další metody.
Nástroj Gitolite je ve smyslu serverového softwaru poněkud neobvyklý. Přístup se realizuje přes ssh, takže každá serverová userid je potenciálně hostitelem gitolite (gitolite host). Teď si popíšeme nejjednodušší způsob instalace. V dokumentaci naleznete další metody.
Začněte tím, že na serveru vytvoříte uživatele nazvaného `git` a přihlásíte se na něj. Z vaší pracovní stanice nakopírujte svůj veřejný ssh klíč (pokud jste spustili `ssh-keygen` s implicitními hodnotami, jde o soubor `~/.ssh/id_rsa.pub`) a přejmenujte jej na `VaseJmeno.pub`. Potom proveďte následující příkazy:
@@ -557,7 +557,7 @@ Přepněte se do repozitáře `gitolite-admin` (je umístěn ve vašem domácím
Všimněte si, že „sitaram“ (jméno veřejného klíče v dříve použitém příkazu gl-setup) má práva pro čtení i zápis k repozitáři `gitolite-admin` a také stejnojmenný veřejný klíč.
Přidávání dalších uživatelů je snadné. Pokud chceme přidat uživatele "alice", získáme její veřejný klíč, pojmenujeme jej "alice.pub" a umístíme jej do adresáře "keydir". Je součástí klonu repozitáře gitolite-admin, který jsme právě vytvořili na pracovní stanici. Přidáme, potvrdíme a odešleme změny (add, commit, push). Tím jsme dosáhli přidání uživatele.
Přidávání dalších uživatelů je snadné. Pokud chceme přidat uživatele alice, získáme její veřejný klíč, pojmenujeme jej `alice.pub` a umístíme jej do adresáře `keydir`. Je součástí klonu repozitáře gitolite-admin, který jsme právě vytvořili na pracovní stanici. Přidáme, potvrdíme a odešleme změny (add, commit, push). Tím jsme dosáhli přidání uživatele.
Syntaxe konfiguračního souboru pro Gitolite je dobře dokumentovaná, takže zde uvedu jen pár zajímavých věcí.
@@ -629,9 +629,9 @@ To by za normálních okolností způsobilo stejný zmatek ve jménech větví j
Gitolite vám umožní nadefinovat pro každého vývojáře jmenné prostory s prefixy „personal“ nebo „scratch“ (např. `refs/personal/<devname>/*`). Podrobnosti hledejte v dokumentaci.
### "Wildcard" repozitáře ###
### Wildcard repozitáře ###
Gitolite vám umožní určit repozitáře zástupnými znaky (wildcards; ve skutečnosti jde o perlovské regulární výrazy) -- například k náhodnému výběru zadání příkladu můžeme použít `assignments/s[0-9][0-9]/a[0-9][0-9]`. Umožní nám též přidělit nový režim oprávnění ("C"), který uživatelům povoluje vytvářet repozitáře popsané zástupnými znaky, automaticky přidělí vlastnictví konkrétnímu uživateli, který jej vytvořil, umožní mu přidělit oprávnění R a RW dalším spolupracovníkům atd. Podrobnosti opět hledejte v dokumentaci.
Gitolite vám umožní určit repozitáře zástupnými znaky (wildcards; ve skutečnosti jde o perlovské regulární výrazy) -- například k náhodnému výběru zadání příkladu můžeme použít `assignments/s[0-9][0-9]/a[0-9][0-9]`. Umožní nám též přidělit nový režim oprávnění („C“), který uživatelům povoluje vytvářet repozitáře popsané zástupnými znaky, automaticky přidělí vlastnictví konkrétnímu uživateli, který jej vytvořil, umožní mu přidělit oprávnění R a RW dalším spolupracovníkům atd. Podrobnosti opět hledejte v dokumentaci.
### Další vlastnosti ###
@@ -860,4 +860,3 @@ Existuje několik možností, jak vytvořit a zprovoznit vzdálený repozitář
Provoz vlastního serveru vám dává celou řadu možností kontroly a umožňuje provozovat server za vaším firewallem. Nastavení a správa takového serveru však obvykle bývají časově náročné. Umístíte-li data na hostovaný server, je jejich nastavení a správa jednoduchá. Svůj zdrojový kód však v takovém případě ukládáte na cizím serveru, což některé organizace nedovolují.
Mělo by být jasně dáno, které řešení nebo jaká kombinace řešení je vhodná pro vás a pro vaši organizaci.
@@ -895,4 +895,3 @@ Výstupem příkazu je čisté shrnutí všech revizí od v1.0.1, seskupené pod
## Shrnutí ##
V tomto okamžiku byste tedy už měli hravě zvládat přispívání do projektů v systému Git, správu vlastního projektu i integraci příspěvků jiných uživatelů. Gratulujeme, nyní je z vás efektivní vývojář v systému Git! V další kapitole poznáte další výkonné nástroje a tipy k řešení složitých situací, které z vás udělají opravdového mistra mezi uživateli systému Git.
@@ -38,7 +38,7 @@ Pokud si chcete například prohlédnout konkrétní revizi, řekněme, že spus
added some blame and merge stuff
V tomto případě vyberte `1c002dd...`. Pokud chcete na revizi použít příkaz `git show`, budou všechny následující příkazy ekvivalentní (za předpokladu, že jsou zkrácené verze jednoznačné):
V tomto případě vyberte `1c002dd....`. Pokud chcete na revizi použít příkaz `git show`, budou všechny následující příkazy ekvivalentní (za předpokladu, že jsou zkrácené verze jednoznačné):
$ git show 1c002dd4b536e7479fe34593e72e6c6c1819e53b
$ git show 1c002dd4b536e7479f
@@ -393,6 +393,23 @@ V tomto se nabízí celá řada možností. Zadáte-li znak `?`, zobrazí se sez
e - manually edit the current hunk
? - print help
V českém překladu:
Připravit tento soubor změn [y,n,a,d,/,j,J,g,e,?]? ?
y - připravit soubor změn k zapsání
n - nepřipravovat soubor změn k zapsání
a - připravit tento soubor změn i všechny ostatní komplexy v souboru
d - nepřipravovat tento soubor změn ani žádné další komplexy v souboru
g - vybrat soubor změn, k němuž má systém přejít
/ - najít soubor změn odpovídající danému regulárnímu výrazu
j - nechat tento soubor změn nerozhodnutý, zobrazit další nerozhodnutý
J - nechat tento soubor změn nerozhodnutý, zobrazit další komplex
j - nechat tento soubor změn nerozhodnutý, zobrazit předchozí nerozhodnutý
J - nechat tento soubor změn nerozhodnutý, zobrazit předchozí komplex
s - rozdělit aktuální soubor změn do menších komplexů
e - ručně editovat aktuální soubor změn
? - nápověda
Chcete-li připravit k zapsání jednotlivé komplexy, většinou zadáte `y` nebo `n`. Přesto se vám může někdy hodit i možnost připravit všechny komplexy v určitých souborech nebo přeskočení komplexu, k němuž se vrátíte později. Připravíte-li k zapsání jednu část souboru a druhou nikoli, bude výstup příkazu status vypadat asi takto:
What now> 1
@@ -700,7 +717,7 @@ Toto je opravdu velmi častá situace. Někdo příkazem `git add .` bezmyšlenk
Rewrite 6b9b3cf04e7c5686a9cb838c3f36a8cb6a0fc2bd (21/21)
Ref 'refs/heads/master' was rewritten
Parametr `--tree-filter` spustí zadaný příkaz po každém checkoutu projektu a znovu zapíše jeho výsledky. V tomto případě odstraníte soubor s názvem passwords.txt ze všech snímků, ať v nich existuje, nebo neexistuje. Chcete-li odstranit všechny nedopatřením zapsané záložní soubory editoru, můžete spustit zhruba toto: `git filter-branch --tree-filter 'rm -f *~' HEAD`.
Parametr `--tree-filter` spustí zadaný příkaz po každém checkoutu projektu a znovu zapíše jeho výsledky. V tomto případě odstraníte soubor s názvem passwords.txt ze všech snímků, ať v nich existuje, nebo neexistuje. Chcete-li odstranit všechny nedopatřením zapsané záložní soubory editoru, můžete spustit zhruba toto: `git filter-branch --tree-filter "rm -f *~" HEAD`.
Uvidíte, jak Git přepisuje stromy a revize a poté přemístí ukazatel větve na konec. Většinou se vyplatí provádět toto všechno v testovací větvi a k tvrdému resetu hlavní větve přistoupit až poté, co se ujistíte, že výsledek odpovídá vašim očekáváním. Chcete-li spustit příkaz `filter-branch` na všech větvích, zadejte k příkazu parametr `--all`.
@@ -1124,4 +1141,3 @@ Popřípadě chcete-li porovnat, co je ve vašem podadresáři `rack`, s tím, c
## Shrnutí ##
V této kapitole jste poznali několik pokročilých nástrojů umožňujících preciznější manipulaci s revizemi a oblastí připravených změn. Vyskytnou-li se jakékoli problémy, měli byste být schopni snadno odhalit závadnou revizi, kdo je jejím autorem a kdy byla zapsána. Chcete-li ve svém projektu využívat subprojekty, znáte nyní několik způsobů, jak to provést. V této chvíli byste měli v systému Git zvládat většinu úkonů, které se běžně používají na příkazovém řádku, a neměly by vám činit větší potíže.
@@ -128,7 +128,7 @@ Pokud byste rádi nastavili přesněji jak budou zvýrazněny různé příkazy
Chcete-li sami nastavit jednotlivé barvy, mají všechny tyto parametry navíc dílčí nastavení, které můžete použít k určení konkrétních barev pro jednotlivé části výstupu. Budete-li chtít nastavit například meta informace ve výpisu příkazu diff tak, aby měly modré popředí, černé pozadí a tučné písmo, můžete použít příkaz:
$ git config --global color.diff.meta blue black bold
$ git config --global color.diff.meta "blue black bold"
U barev lze zadávat tyto hodnoty: normal (normální), black (černá), red (červená), green (zelená), yellow (žlutá), blue (modrá), magenta (purpurová), cyan (azurová) nebo white (bílá). Pokud chcete použít atribut, jakým bylo v předchozím příkladu například tučné písmo, můžete vybírat mezi bold (tučné), dim (tlumené), ul (podtržené), blink (blikající) a reverse (obrácené).
@@ -419,7 +419,7 @@ Pokud nahradíte některý z obrázků ve svém projektu a spustíte příkaz `g
@@ -1,12 +1,12 @@
ExifTool Version Number : 7.74
-File Size : 70 kB
-File Modification Date/Time : 2009:04:21 07:02:45-07:00
-File Modification Date/Time : 2009:04:17 10:12:35-07:00
+File Size : 94 kB
+File Modification Date/Time : 2009:04:21 07:02:43-07:00
File Type : PNG
@@ -917,7 +917,7 @@ Jako příklad uvedeme skript pre-rebase, který bude toto pravidlo kontrolovat.
target_shas.each do |sha|
remote_refs.each do |remote_ref|
shas_pushed = `git rev-list ^#{sha}^@ refs/remotes/#{remote_ref}`
if shas_pushed.split(\n).include?(sha)
if shas_pushed.split("\n").include?(sha)
puts "[POLICY] Commit #{sha} has already been pushed to #{remote_ref}"
exit 1
end
@@ -935,4 +935,3 @@ Největší nevýhodou tohoto postupu je, že může být velmi pomalý a není
## Shrnutí ##
V sedmé kapitole jste se naučili základní způsoby, jak přizpůsobit klienta a server systému Git tak, aby nejlépe odpovídali potřebám vašeho pracovního postupu a vašich projektů. Poznali jste všechny druhy konfiguračního nastavení, atributy nastavované pomocí souborů a dokonce i zásuvné moduly. V neposlední řadě jste sestavili exemplární server, který si sám dokáže vynutit vámi předepsané standardy. Nyní byste měli systém Git bez potíží nastavit téměř na jakýkoli pracovní postup, který si vysníte.
Oops, something went wrong.

0 comments on commit 98119ed

Please sign in to comment.