hospodarske-dejiny-a-ekonomicke-teorie.md

Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: vývoj, současnost, výhledy (Pavel Sirůček)

První světová válka a její příčiny

• Expanzivní politika Německa a boj velmocí o kolonie vede k růstu mezinárodního napětí, zbrojením závodům a nebezpečí globál. vojenského konfliktu.
• Vznikají dvě proti sobě stojící vojenskopolitická uskupení: Trojspolek (Německo, R-U a Itálie) a Trojdohoda (Anglie, Francie a Rusko).
• Mezi Anglií a Francií byla podepsána "srdečná dohoda" (Entente cordiale) z roku 1904 o spojenectví.
• Cíle Německa: nové dělení světa, chce ovládat oblasti Ruska, Francie a Belgie, Blízký východ a Balkán, získat kolonie Britů, Francouzů a Belgie.
• Cíle Rakouska-Uherska: obsadit další území na Balkáně.
• Cíle Velké Británie: omezit ohrožování britských zájmů Německem na Blízkém a Středním východě, obsadit německé kolonie v Tichomoří.
• Cíle Francie: německé kolonie a navrácení Alsaska a Lotrinska, anexi Sárska.
• Cíle Ruska: ovládnutí úžin spojující Černé a Středozemní moře, vytlačení Německa a Rakouska z ukrajinských a polských území.
• Postupně sílí rakousko-uherský tlak na Srbsko, organizuje atentát na rakouského následníka trůnu Ferdinanda d'Este a vyprovokuje 1. srpna 1914 vojenský konflikt, který přerostl v jednu z nejkrvavějších válek v dějinách lidstva. Ve válce bylo zabito 10 milionů lidí, 20 milionů zraněno, války se účastní 34 z 56 států světa.
• K Německu a R-U se přidává z větších států Bulharsko a Turecko, k Trojdohodě USA, Japonsko a Itálie.
• V hospodářství válčících zemí se uplatňuje státní intervencionismus (vlády usměrňují výrobu a odbyt zboží, zahraniční obchod je pod státní kontrolou, stát reguluje ceny a mzdy, zavádí přídělové systémy zásobování obyvatel ap.).
• Hospodářská politika jednoznačně upřednostňuje těžký průmysl, zanedbává obnovu výrobního zařízení, hlad a epidemie vedou k statisícům mrtvým. Válce byly podřízeny celé národní ekonomiky, světová dělba vyla rozvrácena, sociální poměry se prudce zhoršily
• Válka ale také znamená vzestup pro neevropské a neutrální země (USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, N. Zéland, Jižní Afrika, Čína, Indie, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko.
• V Rusku se prohloubila krize carského režimu a vzniká revoluční situace, v roce 1917 proběhnou dvě revoluce: v březnu svržen carismus a 7. listopadu (25. října podle pravoslavného kalendáře) začala bolševická revoluce (v čele bolševická strana s V .I. Leninem).
• Válka končí v listopadu 1918 vítězstvím Dohody, zanikají 4 monarchie (ruská, habsburská, německá a turecká), zrodil se versailleský mírový systém (nové mezinárodní uspořádání), byla ustavena Společnost národů (1919, sídlo Ženeva).
• Rakousko-Uhersko přestává existovat, rozpadá se na 7 států (první 5 zcela nových): Rakousko, Maďarsko, Československo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Polsko, Rumunsko a Itálii. Bývalé kolonie Německa si rozděluje VB, Francie, Belgie, Itálie, Řecko a Japonsko.

„Zlatá“ léta vývoje světového hospodářství 1918–29

• Po válce byly zrušeny či omezeny zásahy státu do ekonomiky, probíhá technická rekonstrukce hospodářství (zásadní význam má bežící pás - aplikace "vědeckého řízení práce", hromadná výroba elektrospotřebičů do domácností, bytová telefonizace ap.), dochází k mnoha novým vynálezům, např. výroba benzínu z uhlí, syntetických vitamínů, penicilínu, televize, barevné fotografie, DDT, radaru, tryskový motor.
• Do roku 1929 zvýšení průmyslové produkce oproti předválečnému období: USA o 80%, Německo a Francie o 20%, Británie je na předválečném stavu, rychle roste výroba v Japonsku.
• V meziválečném období probíhá cyklický vývoj hospodářství: 1. cyklus 1920 - 1929, 2. cyklus 1929 - 1937, 3. cyklus přerušen válkou.
• V meziválečném období zaujímá vedoucí místo ve světovém hospodářství USA, zavádí se systém vědeckého řízení práce (nové formy odměňování), vede to k vysoké produktivitě práce.
• Pozice Velké Británie se ve světovém hospodářství oslabuje, stále však přetrvává prvenství ve velikosti koloniální říše, objemu dovozu, námořní plavbě a pojišťovacích službách, poválečná hospodářská krize zasáhla VB velmi silně (do r. 1929 se daří vyrovnat jen předválečnou úroveň).
• Francie platí silná daň za vyhranou válku, mnoho mrtvých, vysoký rozsah škod, silně roste nezaměstnanost. Po válce se rozvíjí těžký průmysl, zemědělství má stále spíše malovýrobní charakter.
• V Německu vzniká po válce Výmarská republika, na základě versailleské mírové smlouvy se musí Německo vzdát 13% svého území, ztrácí všechny kolonie, musí odevzdat těžké zbraně, lodě, lokomotivy, vítězům dodává v rámci reparací množství uhlí, kovů a chemických produktů, zákaz početnější armády, těžkých zbraní, vojenského letectva a námořnictva, celkový úhrn reparací byl 132 miliard zlatých marek.
• V roce 1923 obsazuje belgická a francouzská armáda Porúří s odůvodněním, že německo neplatí reparace (rúrská krize).
• Německo provází astronomická inflace (1$ za 4,5 biliónů marek), měna přestává plnit peněžní funkce a šíří se naturální peníze, roste sociální napětí, proto je v roce 1924 schválen Dawesův plán (USA, VB), jehož cílem je stabilizovat německé hospodářství, aby mohli platit reparace (snížení splátek reparací, překonání inflace, oživení investiční činnosti), v roce 1930 nahrazen plán Youngovým plánem (snižuje dále splátky reparací).
• Od roku 1924 proudí do Německa zahraniční kapitál, oživuje průmysl a zemědělství, německo se stává opět první průmyslovou mocností.
• V roce 1929 krach na newyorské burze vede k nejtěžší krizi v dějinách kapitalismu, vzniká v USA a odtud se šíří do celého světa, tento cyklus má mimořádnou hloubku a pomalé zotavování, charakterizován je obrovskou nezaměstnaností.

Světová hospodářská krize přelomu 20. a 30. let

• V roce 1929 propuká krach na newyorské burze s vede k nejtěžší krizi v dějinách kapitalismu, tento cyklus má mimořádnou hloubku a pomalé zotavování, charakterizován obrovskou nezaměstnaností (postihuje až 30 mil. lidí), světová průmyslová výroba se za krize snížila o 37%, nezaměstnanost postihla 30 miliónů lidí, obrat světového obchodu se snížil na méně než 1/3 předkrizového období, nastává také agrární krize (obyvatelstvo omezuje nákup potravin), v měnové krizi nastává devalvace (zhoršuje se kurz národních měn oproti zahraničí).
• Krize vyvolává celní protekcionismus, J.M.Kynes zdůrazňuje potřebu státního intervencionismu (státní zásahy do hospodářství), státní zásahy jsou nazývány řízeným hospodářstvím (cílem omezit nezaměstnanost, rozšířit poptávku investiční činností státu, stát sanuje banky ohrožené bankrotem), ve fašistických zemích probíhá výstavba válečného hospodářství, pokrizová obnova probíhá velmi pozvolna (USA vyrovnávají předkrizovou produkci, Francie hluboko pod ní, VB a Německo o 1/4 lepší než před krizí).
• V USA má krize velice těžký průběh, průmyslová výroba se snižuje o 46%, 13 miliónů nezaměstnaných, zkrachovaly tisíce bank a milióny živnostníků, nastává velká krize v zemědělství.
• Od roku 1933 je prezidentem F.D.Roosevelt aplikuje hospodářskou politiku New Deal (Nový úděl), hlavní téma státní zásahy do hospodářství: a) státní dozor nad bankami, pomoc bankám, b) podpora vývozu, zrušení směnitelnosti dolaru za zlato, c) prémie farmářům za redukci osevních ploch a stavu zvířat, d) na základě zákona o obnově národního průmyslu (NIRA) vytvořen "kodex čestné konkurence", podnikatelé se domluvili na odbytných kvótách a minimálních cenách, e) vytvořeny "kodexy práce", určují minimální mzdu a délku pracovního týdne a f) financování veřejných prací ze státního rozpočtu s cílem snížit nezaměstnanost, po zlepšení hospodářské situace zrušeny některé zákony New Deal, především kodex čestné konkurence.
• Ve Velké Británii je krize let 30. slabější než jiné země (3 mil. nezaměstnaných, průmyslová výroba poklesla o 20%), Bank of England ruší v roce 1931 směnitelnost libry za zlato, uskutečňuje se devalvace měny, vytváří se librový blok (imperium, skandinávské země, Portugalsko, Řecko aj.) - udržuje se stabilní kurz vůči libře, ukládají se v Londýně měnové rezervy, upevňuje se tím pozice libry a Londýna jako světového finančního centra, v roce 1932 opouští Británie politiku svobodného obchodu a přešla k protekcionismu (uvnitř impéria nižší cla, vzniká imperiální celní preferenční systém).
• Ve Francii je hospodářská krize z let 30. velmi vleklá, i když nebyla tak ostrá jako v jiných zemích (výstavba opevnění hranic s Německem, celní ochrana průmyslu a zemědělství, odchod části dělníků z Francie, což mírní nezaměstnanost), zostření sociálních konfliktů vede k zformování levicové Lidové fronty (socialistí, radikálové, komunisté) - v r. 1936 vítězí, uzákoňuje 40 hodinový pracovní týden, placená dovolená 2 týdny, mzdy se zvýšili o 7 až 15%, zlepšují se sociální podmínky důchodců a válečných invalidů, devalvace franku, postátnění železnic, letectví a zbrojního průmyslu, výsledkem politiky Lidové fronty bylo zvýšení cen, zhoršení konkurecneshopnosti a útlum investiční činnosti, vyhrocují se konflikty uvnitř vlády, vede to k demisi roku 1938, nastupuje E. Daladier, který dovedl zemi k Mnichovu a vojenské porážce.
• Krize 30. let postihuje Německo velmi silně (průmysl klesl o 41%, obrat zahraničního obchodu o 2/3).
• V roce 1933 přistupuje k moci nacistická strana A. Hitlera, nastoluje nacistickou diktaturu, výstavba válečně řízeného hospodářství, militarizace země, nacisté likvidují demokratická práva, opozici, vystupují proti Židům a dělnickým hnutím, zakazují stávky.
• Stát financuje veřejné práce a podporuje militaristickou rekonstrukci výroby, válečné přípravy řízeny čtyřletým hospodářským plánem, snižuje se nezaměstnanost pod půl milionů lidí v roce 1937, vojenské výdaje pohlcují až 58% výdajů státního rozpočtu (H. Goring: "kanóny místo másla"), v roce 1933 nucená kartelizace (velké podniky pohlcují malé společnosti), podpora zemědělství formou dědičných dvorů (půda dědičně přidělena na nejstaršího syna), Německo se snaží o auktarkii.
• S růstem hospodářského potenciálu sílí velmocenské ambice nacistů, německo již neplatí reparace, obsazuje Sársko, v r. 1938 anektuje Rakousko a pohraniční území ČSR, v březnu okupace ČSR, v září 1939 napadení Polska a vzniká 1.s.v.

Vznik a vývoj sovětské centrálně plánované ekonomiky

• Po po revoluci nastávají reformy bolševiků, schválen dekret o půdě (pozemková reforma, ve které byl zkonfiskován majetek církve, velkostatků a cara a byla přerozdělena podle početnosti rodin, proběhlo zrovnoprávnění žen, pracovní doba je ustanovena na 48 hodin), státní zemědělské podniky se dělily na kolchozy (kolektivní zemědělství) a sovchozy (sovětské hospodářství), bankovnictví bylo prohlášeno monopolem státu, banky byly včleněny do Státní banky, byly zestátněny velkopodniky, znárodněn průmysl.
• V době války s Německem se aplikuje válečný komunismus, reformy pod heslem "vše pro frontu" (rolníci odevzdávají státu téměř veškerou zemědělskou produkci, nechávají si jen to nejnutnější, obyvatelstvo má pracovní povinnost, je zásobováno lístkovým systémem, aplikuje se především naturální směna, peníze postupně mizí), pozitivem bylo to, že nedošlo k zhroucení armády a měst, negativem prohloubení hospodářského rozvratu.
• V roce 1920 schválen plán GOELRO (Státní komise pro elektrifikaci země), vznikl jako vidina perspektivního Ruska pouze cestou industrializace, probíhá elektrifikace země, technologická rekonstrukce, rozvoj těžkého průmyslu.
• V roce 1921 vzniká NEP (nová ekonomická politika) jako reakce na válku, revoluce a intervence, ruské hospodářství je o půl století zpět a hrozí zhroucení, byla zavedena pevná daň (po úhradě může rolník své přebytky volně prodávat), proběhla měnová reforma (obnovuje se vnitřní trh, ruší se naturální směna, zavádí se odměna v penězích, navrací se tržní podmínky - volný obchod), podporují se živnosti a družstevní podnikání.
• V roce 1922 vzniká SSSR (Svat sovětských socialistických republik), Lenin nastoluje koncepci výstavby socialismu (socialistická ekonomika, industrializace, těžký průmysl), v roce 1924 Lenin umírá.
• Po Leninově smrti nastupuje J.V. Stalin, cítil, že hospodářství musí jít cestou industrializace, je potřeba vyškolit kvalifikované pracovní síly a opatřit hmotné a finanční zdroje, lidé se budu mít dobře, ale až později, teď se musí obětovat, odklání se od principů NEPu, posiluje centralizaci a státní direktivismus (závazné pětileté plány rozvoje).
• První pětiletka probíhá v letech 1928 - 1932 a hlavním cílem je vybudovat základy socialistické politiky, nastává obrovský skok v rozvoji průmyslu (i práce otroků z gulagů).
• V průběhu první pětiletky nastává tzv. "obilný problém", který vede ke kolektivizaci rolnického hospodářství, aplikují se především kolchozy typu artěl (= záhumenky, 95%, kolektivizace rostlinné a živočišné výroby) či kumuny (kolektivizuje se všechno), v důsledku kolektivizace, teroru vládní moci umírá až 3 milióny lidí hladem.
• Druhá pětiletka probíhá v letech 1933 - 1937, rozvíjí se především strojírenství, strategická těžiště průmyslu jsou přesunuta na východ kvůli hrozícímu konfliktu, řízení průmyslu přešlo na četná ministerstva, ruší se přídělový systém, vzniká stachanovské hnutí (A. Stachanov, hnutí za zvládnutí techniky a vyšší produktivitu).
• Třetí pětiletku přerušila válka, probíhá v letech 1938 - 1941, zájem se přesouvá především na zbrojní průmysl, 22. června 1941 byl SSSR přepaden Německem, v té době je SSSR 2. největší průmyslový producent na světě.

Formování ekonomiky nezávislého československého státu

• Dne 28. 10. 1918 vzniká ČSR (tvořeno 3 oblastmi: Čechy, Slovensko a Podkarpatská Rus).
• Průmyslově-agrární struktura – cca 60% průmyslového potenciálu habsburské říše (více lehkého – textil, oděvy, sklo, keramika, těžký hlavně strojírenství).
• Problémy: Do 1918 odbyt pro české výrobky hlavně na vnitřním trhu RU, po vzniku ČSR problém s odbytem; odlišný vývoj Česka a Slovenska v rámci RU; vedoucí úloha-české země (3x více obyvatelstva, 9/10 průmyslového potenciálu republiky)-poměr průmyslu a zemědělství: Čechy 4:3, Slovensko 1:3;Čechy průmyslově-agrární strukturu, Slovensko agrární; hustá železniční síť, orientovaná více na jih (Do Vídně, Budapešti), než na západ a na východ.
• Měnová reforma 1919 – A. Rašín –vytvořit ČSR měnu a zastavit inflaci (inflace po válce u nás menší než hyperinflace v okolních zemích).
• Nostrifikace akcií - společnosti musely přenést sídlo na území ČSR, většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR; velké podniky nostrifikovány za učasti spojeneckého kapitál i: franc.- Škodovy závody, Báňská hutní spol., Magnézitový priemysl Jelšava a brit.- Angločeská banka celkem ve 20. letech nostrifikováno přes 200 podniků se základním kapitálem přes 2 mldy Kč; také nostrifikovány České banky (hlavně Živnobanka) -> velkobanky, centra finančního kapitálu.
• Kolem roku 1925 se výrazně lepší hospodářská situace, vyvrcholení 1929 (pokles nezaměstnanosti, růst mezd, překročení předválečné životní úrovně X majetkové a sociální rozdíly mezi dělníky a příslušníky finanční oligarchie. Uzákonění dovolené dělníků, starobní a invalidní pojištění dělníků, zrušení státních podpor, podpora pouze pro lidi organizované v odborech; velké sociální rozdíly.
• Pozemková reforma – rozhodující vliv agrární strana, půda se vykupovala za předválečné ceny, prodávala se s přirážkou o náklady Státního pozemkového úřadu; reforma dokončena až po WW2.
• 1921-23 poválečná krize, deflační krize - zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci; pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa; stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah
• Zemědělství:hospodářství spíše rolnického typu, vzestupná tendence, koncem 20.let agrární krize-nadvýroba a pokles cen-jako opatření proti agrár krizi:celní ochrana zemědíl a vznikl obilní monopol /výsadní právo distribuce obilí)
• Zahranič obchod: závislý na dovozu, vývot hl. textil. výrobky, dovoz hl textil suroviny, hlavní obchodní partneři: Německo a geograf. blízké země.

Hospodářské problémy Československa v období světové hospodářské krize

• Krize vyvrcholila později a byla hlubší než byl celoevropský průměr, byla částečně překonána díky státním zásahům: a) zákony na podporu kartelizace a syndikace hospodářství (od roku 1933 kartely evidovány v Kartelovém rejstříku, vznikaly také tiché kartely, které byly před veřejností utajeny) a b) oživení vývozu díky exportním prémiím, probíhají dvě devalvace měn v letech 1934 a 1936.
• Hospodářské oživení je krátkodobé a uskutečňuje se v letech 1936 - 1937 především díky exportu a zbrojení jako reakce před ohrožováním nacistickým Německem.
• Krizi se však nepodařilo zcela přejít, což má za následek ztrátu pozic na světovém trhu, pokles životní úrovně obyvatelstva, změny v hospodářství (roste význam železnic, strojírenství, nových odvětví - chemie, elektrotechnika, klesá význam řemesla a zemědělství ve prospěch terciární sféry a továrního průmyslu)
• Krize měla také sociální důsledky, zvyšuje se nezaměstnanost, příjmy obyvatelstva klesly podstatně hlouběji než ceny (což znamená redukci osobní spotřeby, ztráty zákazníků a drcení drobných řemeslníků velkými podniky), soudní exekuce (v průměru každá rodina, exekuce na bydlení a půdu vede k existenčním problémům, k poklesu porodnosti, žebroty, zločinnosti a nárůstu sebevražd).
• Průmysl se orientuje na zbrojení, na budování strategických komunikací a pohraničního opevnění.
• V zemědělství nastává agrární krize, k nadvýrobě a poklesu cen (malovýrobci produkovali více v naději, že vyrovnají pokles cen), zvyšuje se celní ochrana zemědělství, v roce 1934 vzniká obilní monopol (výsadní právo na výkup, dovoz, distribuci obilí, krmiv a mlékárenských výrobků).

Charakteristika válečných ekonomik velmocí v letech 1939-1945

• V září 1939 Německo rozpoutává 2. světovou válku útokem na Polsko, hlavní motivace pro válku je sílící hospodářský potenciál Německa.
• Základní rysy hospodářské politiky Německa jsou zapojování anektovaných území do nacistického válečného úsilí, budování "velkoprostorového hospodářství" (snaha vnutit všem typ integrace založené na hospodářské a politické nadvládě) s cílem dosáhnout autarkie, včlenění (i násilné) lidí do pracovního procesu, otevřené loupení a arizace (odžidovštění) majetku.
• V zimě 1941/1942 Německo utrpělo první vážnou porážku se SSSR u Moskvy, jsou nuceni reorganizovat hospodářství, nastává totální mobilizace pro válku, neprůmyslová výroba propadá, zvyšuje se produkce válečného materiálu, téměř 8 miliónu dělníku je zajato a posláno na nucené práce do Německa, avšak ani hospodářský vzestup nezastavil pár a porážku Německa a do května 1945 nastává zhroucení německé ekonomiky.
• Anglie je na začátek války s Německem nepřipravena jak vojensky, tak ekonomicky a po vyhlášení války přechází k válečnému hospodářství (státní zásahy do hospodářství, intenzivní mobilizace vnitřních zdrojů), mimořádný význam měly námořní spoje do Ameriky a zemí impéria, kudy proudí do VB důležité zdroje, do roku 1942 ztrácí VB díky ponorkové válce velkou část lodní tonáže.
• Vojenské výdaje z části VB hradí sama, většinu však pokrývá zahraniční pomoc, především americká pomoc cash-carry ("zaplať a odvez" - VB platí zlatem, cennými papíry, pronajímá strategické základny), později lend-lease (zákon o půjčce a pronájmu, americký prezident poskytuje pomoc zemím, jejíž ochrana byla důležitá pro USA).
• USA díky konfliktu v Evropě překonává hospodářskou krizi z let 1937/1938, ze začátku je ve válce neutrální stát, dodává však pomoc zemím bojujícím proti nacismu a fašismu, což vede k vzestupu průmyslové výroby (investiční činnost státu), zemědělská výroba vzrostla o 1/4, celkově se zlepšila životní úroveň obyvatelstva, po válce má USA ekonomický náskok nad zbytkem světa.
• Dne 22. června 1941 SSSR napadlo Německo, v roce 1941 byl obklíčen Leningrad na 900 dní, nacisté pronikli až před hranice Moskvy, na sovětsko-německé frontě probíhaly nejtěžší boje, bylo zde nasazeny nejpočetnější armády, udály se zde největší pozemní bitvy, ale také zde byly největší ztráty na životech.
• V době napadení je sovětský průmysl vysoce rozvinutý, v hospodářství probíhá válečná přestavba, snaha zajistit potřeby pro frontu, prodlužuje se pracovní doba, probíhá pracovní mobilizace žen, dětí a důchodců, v průmyslu dominuje především produkce vojenských potřeb, v zemědělství pracuji z 3/4 ženy.
• Potraviny jsou přidělovány podle lístkového systému, finanční pomoc získává SSSR zvýšením daní, státními půjčkami, dary od obyvatel, zahraniční pomoc poskytuje USA.
• SSSR se stává po USA 2. vítěz války.

Dopady mnichovského diktátu na hospodářství tzv. druhé republiky

* Dne 29. září 1938 se uskutečnila konference 4 velmocí v Mnichově (Francie, VB, Německo a Itálie). Dohodli se na tom, obětují ČSR pohraničí Německu s nadějí, že agresor bude uspokojen a nebude podnikat další výboje, E. Beneš s vládou podmínky akceptuje. * Mezi hlavní důsledky Mnichova patří zmenšení území Československa o 30%, počet obyvatel klesl o více než třetinu, odliv západoevropského kapitálu, transfer židovského majetku na západ a pronikání říšskoněmeckých společností do republiky a vytlačování čs. kapitálu z pohraničí, Německo získalo více než 2/5 průmyslové kapacity tehdejšího ČSR. * Po Mnichovské konferenci vzniká tzv. Druhá republika, která existuje 6 měsíců, stát upadá do područí Německa, je omezována demokracie a stát byl přejmenován na Česko-Slovensko a Podkarpatská Rus přejmenována na Karpatskou Ukrajinu. * Dne 14. března 1939 vyhlášen samostatný slovenský stát (Slovenská republika), o den později 15. března 1939 německá armáda obsazuje české země a Německo získává velký ekonomický potenciál českých zemí (především český zbrojní průmysl, hutě, chemie). * V českém vnitrozemí byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (řízen říšským protektorem, v čele autonomní české správy E. Hácha). * V protektorátu nastoleno válečné řízené hospodářství, hlavní rysy: státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží, centrální regulace zemědělství, kontrola zahraničního obchodu a mezistátního platebního styku, státní řízení mezd a cen, rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadů práce, přídělový systém v zásobování. * Součástí německé politiky byla germanizace "prostoru a lidí", měla vyústit v likvidaci českého národa (dosazování Němců na významné české posty, zavírání českých živností, zabírání půdy českých rolníků, německá kapitálová expanze, konfiskace majetku, arizace). * Průmysl se soustředí především na militarizaci země (průmysl stoupl o 18% v roce 1944 oproti roku 1939), zemědělská výroba citelně poklesla. * Mezníkem včlenění českých zemí do "velkoprostorového hospodářství" bylo zrušení hranic mezi Německem a protektorátem 1. října 1940. * Ve Slovenské republice v čele s prezidentem J. Tisem byl uzavřen Protokol o hospodářské a finanční spolupráci (Německo se zmocnilo nerostného bohatství, kontrolovalo zemědělskou produkci a těžbu dřeva).

Důsledky druhé světové války a poválečná obnova

• Druhá světová válka končí 2. září 1945 kapitulací Japonska, byla to nejrozsáhlejší válka v historii (v armádách 110 miliónů lidí, probíhala na území 40 států světa, obrovské materiální škody, miliony mrtvých lidí, zbídačení obyvatelstva).
• O poválečném uspořádání probíhala jednání na konferenci v Jaltě (únor 1945) a Postupimi (červenec/srpen 1945), Německo bylo rozděleno na 4 okupační oblasti, později vznikla ze západní části Spolková republika Německo (SRN) a na východě Německá demokratická republika (NDR).
• Německo muselo platit reparace (mírné, především v naturální podobě, konfiskace majetku, lodí, demontáž zbraní), muselo poskytnout volný přístup k patentům a obchodním tajemstvím, hradit náklady okupace a omezit či zakázat výrobu v některých oborech (zbraně, těžké obráběcí stroje, oceánské lodi ap.).
• Výsledky druhé světová válka měly dalekosáhlý vliv na celý svět, z USA a SSSR se staly supervelmoci, VB, Francie a další dřívější velmoci se staly velmocemi druhé kategorie, poražené mocnosti Osy ztratily své postavení (= bipolarizace světa), díky odlišným ideologiím, politickým a hospodářským cílům supervelmocí nastala "studená válka".
• USA zůstávají první světovou hospodářskou mocností, zabezpečují téměř 60% světové průmyslové produkce, disponují obrovskou vojenskou silou, mají monopol na atomové zbraně, staly se předním subjektem světové politiky.
• SSSR vychází z války politicky i vojensky posílen, podporuje komunistické strany ve světe, nastává celkový posun světa doleva (např. KLDR, Čínská lidová republika, 8 evropských zemí).
• Významnou pomoc zemím, které se staly oběti německé agrese, poskytuje UNRRA (Správa OSN pro pomoc a obnovu), poskytuje více než 25 miliónů tun zboží (70% z USA).
• Na sílící komunismus reaguje USA v roce 1947 Trumanovou doktrínou, americký prezident proklamuje politiku "zadržování komunismu" ve světě, později schválen Marshallův plán hospodářské obnovy obnovy Evropy (pomoc poskytnuta i Německu).
• SSSR odmítá Marshallův plán z obavy upevnění závislosti Evropy na USA, odmítnutí plánu vede k urychlení dělení Evropy a k přechodu ke studené válce, v dubnu 1949 vzniká NATO (USA, Kanada a dalších 10 západoevropských zemí).
• Koordinačním centrem Marshallova plánu se stala Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), později přeměněna na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), obnova hospodářství na předválečnou úroveň byla dovršena v letech 1948-1949.

Hospodářsko-sociální vývoj Československa v periodě limitované demokracie 1945–48/49.

• V březnu 1945 vznikla první vláda Národní fronty Čechů a Slováků (v čele vlády Z. Fierlinger, prezident E. Beneš, ministr zahraničních věcí J. Masaryk).
• Dne 5. března 1945 je schválen Košický vládní program, hlavním cílem byla obnova hospodářství, v pozemkové reformě probíhá konfiskace majetku nepřátel a zrádců, transfer Němců z ČSR, vzniká 3 sektorová ekonomika (veřejný, malovýrobní a limitované soukromokapitalistické podnikání).
• Probíhá znárodnění velkých soukromých podniků, kinematografie, bank, průmyslu, výrobní kapacita znárodněných podniků představuje 2/3 průmyslového potenciálu ČSR, znárodňování je chápáno jako akt sociální spravedlivosti, velkokapitál nebude utlačovat drobné a střední podnikatele.
• Značnou část čs. území osvobodila Rudá armáda, proto sílí prokomunistické nálady a nejvlivnější stranou se stává Komunistická strana Československa, která pak ve volbách roku 1946 získává spolu s KSS 38% volební podporu, předsedou vlády se stává K. Gottvald.
• Při obnově hospodářství po válce bylo nutné odstranit bezprostřední následky války, zdevastovaná byla doprava, mnoho hmotných škod, lidé se po válce vracejí z nucených táborů, vrací se emigranti (téměř milion lidí), pro obnovu se vžívá heslo "Roztočte kola výroby", významně pomáhá UNRRA a pomoc přichází i ze SSSR.
• Dne 23. listopadu 1945 byla schválena dohoda mezi vládami ČSR a SSSR o těžbě uranových rud a dodávkách uranu do SSSR.
• V roce 1946 schválen Budovatelský program, byl vyhlášen dvouletý plán obnovy národního hospodářství na léta 1947 - 1948 (hlavní cíl dosáhnout předválečnou životní úroveň nebo ji mírně překročit).
• V únoru 1948 nastává převrat a KSČ získává monopol na moc, předcházelo mu odmítnutí Marshallova plánu, odmítnutí Hradeckého plánu (třetí pozemková etapa, omezení soukromého vlastnictví půdy na 50 ha) nekomunistickými stranami, katastrofální neúroda 1947, milionářské dávky (jednorázová dávka od nejbohatších), další znárodnění ve výrobě.
• Po převratu KSČ uzákoňuje 3. etapu pozemkové reformy, další znárodnění (všechny soukromé podniky s více než 50 zaměstnanci), uzákoněno národní pojištění či přijetí Ústavy 9. května.