Skip to content
New issue

Have a question about this project? Sign up for a free GitHub account to open an issue and contact its maintainers and the community.

By clicking “Sign up for GitHub”, you agree to our terms of service and privacy statement. We’ll occasionally send you account related emails.

Already on GitHub? Sign in to your account

Teplota na delší dobu zpět: 10kyR, 800KyR #114

Closed
ondraspribyla opened this issue Aug 20, 2019 · 44 comments
Closed

Teplota na delší dobu zpět: 10kyR, 800KyR #114

ondraspribyla opened this issue Aug 20, 2019 · 44 comments
Assignees
Labels
3: vysoká priorita Na toto se teď chceme soustředit

Comments

@crysman
Copy link
Member

crysman commented Aug 22, 2019

osvětlení problému a motivace:

několik lidí chce delší řadu dat, prý je to nevěrohodné mít jen 60 let (byť někteří chápou, že víc dat není) - pojďme udělat:

  1. longterm graf

  2. zahrnout do argumentace v rámci povídání o růstu teplot. Konkrétně bych to dal sem: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vyvoj-teplotni-anomalie a text by mohl být něco jako že je častým argumentem krátká řada časová, a že ono to je ale tak, že když se použije metoda A a metoda B, tak že anomálie a růst je i za 1000 let.

že je oteplení dlouhodobé (1000+ let) je prokázáno, podklady zde:
https://grist.org/article/one-hundred-years-is-not-enough/

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

Data - mail od Jakuba Zamour
graf
ila

Zdrojová studie:
http://content.csbs.utah.edu/~mli/Economics%207004/Marcott_Global%20Temperature%20Reconstructed.pdf

Zdroje surových dat:
https://science.sciencemag.org/content/suppl/2013/03/07/339.6124.1198.DC1
https://climate.nasa.gov/vital-signs/global-temperature/
Tam klikněte na "Get Data: HTTP"

Pro ukázku přikládám graf, co jsem z toho vykouzlil já.

@Keramadohal
Copy link
Contributor

Ahoj, jj, tydle data (rekonstrukci z té Marcottovy studie + NASA) znám a používám v tomto formátu (v kombinaci ještě s rekonstrukcí od vrcholu poslední doby ledové ze studie Shakun et al. (2012):

Holocene global temperature

Nic lepšího jsem zatím neviděl, ale podívám se, jestli nevyšlo něco novějšího než 2012/13 nebo lepšího. Pokud ne, tak se pokusím tu metodiku rekonstrukce globální teploty 20k let do minulosti pro web přeložit do lidštiny.

@mukrop mukrop added the Wiki label Jan 18, 2020
@jakub-zamouril
Copy link
Member

Vytvořil jsem podle template tabulku v google drive:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1XDa9X1W-bEJhKYMtefvwPuz5N0l2HPyio5dR5KI9qsY/edit#gid=1799703881

Potřebuji poradit, jak pokračovat dál. Chceme, aby se dala překrývala, jak to je teď? Nebo pro každý rok vybrat jenom jeden dataset (takže třeba 22k - 11k Shakun, 11k- 1880 Marcott, 1880 - 2019 GISS)?

Taky se mi nepodařilo najít žádný dataset stylu (rok - teplota - nejistota) projekcí do budoucna. Nevíš o nějakém takovém datasetu, @Keramadohal ? Myslím že bychom tam chtěli RCP4.5 a RCP8.0

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Ještě jedna otázka je, jestli chceme u NASA/GISS datasetu uvádět nejistoty. V grafu https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vyvoj-teplotni-anomalie ty nejistoty uvedené nejsou. Dělá to asi 0,15 stupně Celsia v roce 1880 a postupně se zmenšuje do 0,05 stupně Celsia v současnosti.
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/uncertainty/

@kikinna
Copy link
Member

kikinna commented Mar 30, 2020

Já jsem osobně za uvádění nejistoty.

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented Apr 11, 2020 via email

@jakub-zamouril
Copy link
Member

OK, díky, tak já doplním nejistoty do NASA/GISS a přidám ty intervaly do roku 2100.
Marcott a NASA GISS na sebe navazují divně, protože Marcott má velké nejistoty když se blíží k současnosti... ale ty nejistoty se překrývají, jenom střední hodnota na sebe nenavazuje

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Podkladová data jsou připravená v google sheetu:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1XDa9X1W-bEJhKYMtefvwPuz5N0l2HPyio5dR5KI9qsY/edit#gid=979818322

Ještě k tomu doplním nějaké texty. Jsme domluvení s Kristínou, že si někdy zavoláme a pořešíme vizuální stránku.

Když už jsme v tom – budeme chtít dělat i historii 800 000 let? (když je to v názvu tiketu) Podle mě to potřeba není, ale pokud je po tom poptávka, tak můžeme. Doplnil bych spreadsheet.

@kikinna kikinna self-assigned this May 1, 2020
@jakub-zamouril
Copy link
Member

@kikinna Vytvořil jsem v google sheetu další tabulku "Sloučené hodnoty teplot za 22k let" v třísloupečkovém formátu jak potřebuješ.
Zatím bych dal tyhle základní popisky, později jich doplním víc a dopíšu vysvětlující text:
20 000 př. n. l. – Evropu na sever od ČR pokrývá masivní ledovec
10 000 př. n. l. – vznik zemědělství
8 000 př. n. l. – domestikován dobytek
3000 př. n. l. – vznik civilizace v Mezopotámii

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Sepsal jsem vysvětlující text ke grafu. Je to v google drivu:
https://docs.google.com/document/d/14J2P2X73oyjTJkxz-GmhgmJW7xyxnnWUt2DLtO0Vvz0/edit?usp=sharing

Myslím že na příštím klimatonu už tohle můžeme dotáhnout do konce. @kikinna @ondraspribyla

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented May 18, 2020 via email

@ondraspribyla ondraspribyla added 2: střední priorita Není zásadní, ale chceme na tom pracovat 3: vysoká priorita Na toto se teď chceme soustředit and removed 2: střední priorita Není zásadní, ale chceme na tom pracovat labels Jun 19, 2020
@katkolouchova katkolouchova self-assigned this Jun 25, 2020
@jakub-zamouril
Copy link
Member

@katkolouchova Mně osobně se nejvíc líbí první možnost z těch tří. Jak na to koukám, tak ještě navrhuji následující úpravy:

  • Místo hodnot z RCP tabulky navrhuji dát tam hodnoty 1,5 °C, 2 °C (z Pařížské dohody) a pak těch 4,1 °C z RCP jako worst case. Pak když někdo bude prezenovat graf, tak mu to snadno umožní ukázat jaké hodnoty nejspíš dosáhneme (1,5 °C), pod čím se chceme udržet (2 °C) a co se stane když budeme změnu klimatu ignorovat (4,1 °C). Možná by šel v grafu nějak zvýraznit ten rozsah mezi 1 a 2 °C a připsat tam, že Pařížská dohoda se snaží udržet oteplení mezi těmito hodnotami? Co myslíte ostatní?

  • Šlo by ještě víc vizuálně oddělit to 2019 a 2100 ať to nevypadá jako 20192100? Třeba to 2100 posunout někam jinam?

  • Ještě mě napadá jestli by nebylo lepší tu první šipku s "Evropa pokryta ledovcem" posunout trošku doprava, aby nesplývala s mřížkou grafu

Taky souhlasím s @kikinna že není potřeba uvádět "et al", jenom jméno hlavního autora a rok vydání studie jsou důležité. Jestli tam nechat rozsahy let nechám na tobě, jak to bude vypadat líp.

@jankrcal Jasný, tak zkusme dát "včetně pásu nejistoty"

Díky všem za komentáře!

@katkolouchova
Copy link
Member

katkolouchova commented Jul 6, 2020

Ahoj, níže přikládám současný stav, který vznikl po dnešní konzultaci s Kristi.

  • Rozhodly jsme se jít cestou teček s vyznačením limitu Pařížské dohody přerušovanou čárou. Taky jsem tam zatím dala všechny 4 scénáře s tím, že si myslím, že by se prostřední dva mohly odstranit, ale ráda bych ještě znovu znala váš názor. Co říkáte na anotace u scénářů, upravili byste nějak jejich formulace?

  • Přemýšlely jsme, jestli tam opravdu nevyznačit období konce doby ledové, aby si čtenáři měli s čím propojit text v podnadpisu (...na konci poslední doby ledové).

  • Pro upřesnění -- vznik civilizace v Mezopotámii je tam vybrán kvůli snadnější orientaci v čase nebo má nějakou souvislost s teplotní anomálií? :)

  • Co se týče odkazování zdrojů dat, rozhodly jsme se uvést pouze autora a rozsah let s tím, že podrobnější informace budou k dohledání v doprovodném textu. (Ačkoliv v ostatních infografikách taky neuvádíme roky vydání, váhám za sebe, jestli by to nebylo, vzhledem k tomu, že se jedná o článek konkrétních autorů nespadajících pod jednu instituci, adekvátní.)

teplota_historicka-12

@jankrcal
Copy link
Member

jankrcal commented Jul 6, 2020

Je to super!

  • Přimlouval bych se za zachování roku u článku, ať to vypadá jako článek, takhle vůbec není jasný, co to jako je.
  • Ty body k budoucímu vývoji působí trochu zhuleně, jako proč zrovna tyto 4 čísla? Jsem pro tam přidat jednotlivé RCP hodnoty (klidně do závorky, klidně světlejší šedou), v doprovodném textu se to vysvětlí.
  • Taky mi nesedí popisek "Nejvyšší uvažované oteplení", to jako by dávalo jistotu, že to rozhodně nikdy nemůže být víc. Člověk ale neví, kolika světovým vládcům rupne v bedně, nebo kolik přesně metanu se uvolní z tajgy. Přišla by mi lepší symetrie "Pravděpodobně nereálně nízká" a "Pravděpodobně nereálně vysoká".

@jakub-zamouril
Copy link
Member

jakub-zamouril commented Jul 6, 2020

Teď když nad tím přemýšlím, tak ty teploty se kterými IPCC i Pařížská dohoda pracují jsou vůči preindustriální teplotě (definované jako průměr z let 1850–1900). Zatímco my máme jako základ průměr z let 1951–1980. Takže v našem grafu ty scénáře musí být posunuté o 0,35 °C dolů. Anebo můžeme scénáře nechat tam kde jsou a posunout celý graf o 0,35 °C nahoru. Ještě to prosím někdo potvrďte jestli jsem se nesekl ve výpočtech, můžeš se na to mrknout, @jankrcal ?
EDIT: po dalším zvážení bych se přimlouval spíš za možnost nechat scénáře a popisky tam kde jsou a změnit referenční období grafu na 1850-1900, ať to máme vůči předindustriálnímu období jako IPCC a limit Pařížské dohody leží skutečně na hodnotě 2 °C. V praxi to znamená přičíst ke všem hodnotám v grafu teploty 0,35. Pokud Jéňa (nebo někdo) potvrdí, provedu změnu v tabulce zdrojových dat.
EDIT2: podle téhle stránky je rozdíl mezi zmíněnými baselinami 0,38 °C http://berkeleyearth.org/2019-temperatures/

Jinak moje odpovědi na tvoje body, @katkolouchova :

  • Nemám silný názor na to jestli nechat nebo odstranit ty scénáře uprostřed. Uvažoval bych ale o tom, jestli v tom textu nějak zmínit, že ty scénáře závisí na emisích (většina lidí jinak nabírá názor, že různé scénáře jsou jenom různé modely). Třeba něco jako "Scénáře budoucího vývoje do roku 2100, lišící se v množství emisí skleníkových plynů". Co myslíte?

  • Napadá mě – co celou plochu (pozadí) grafu vlevo od 8 000 př. n. l. obarvit na bledě modro a označit modrým nápisem doba ledová? Fungovalo by to?

  • Zemědělství, dobytek a civilizace v Mezopotámii mají slabou souvislost s teplotou (doba meziledová a dlouhodobě stabilní klima umožnily vznik civilizace), ale hlavní účel toho popisku je orientace v čase

  • Já osobně bych preferoval spíš uvést rok vydání studie než rozsahy let, pokud se oboje nevejde. Ale nemám silný názor.

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented Jul 7, 2020 via email

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented Jul 8, 2020 via email

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Provedl jsem změnu referenčního období v tabulce dat (ve všech tabulkách v sekci "výstupy") a upravil jsem i doprovodný text. Protože těch převedení tam a zpátky už proběhlo docela dost, byl bych rád, kdyby ještě někdo nezávisle nahlédl do těch dat a udělal consistency check, že jsem to převedl dobře.
@katkolouchova Můžeš vygenerovat graf s takto posunutými daty, jak to bude vypadat?

@katkolouchova
Copy link
Member

@jakub-zamouril Ano, večer ho sem hodím :) Ještě chci zapracovat ty další komentáře.

@katkolouchova
Copy link
Member

katkolouchova commented Jul 9, 2020

Ahoj, přikládám aktuální verzi, kterou jsme dnes s Kristi ladily.
Zapracovala jsem komentáře, které se tu objevily a celý graf včetně scénářů jsem posunula podle pokynů.

Dejte vědět, co na ni říkáte a co se vám případně ještě v něčem nezdá. Díky moc :)

teplota_historicka-18

Hezký večer!

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Super, graf se mi líbí. Zkusmo jsem ho ukázal pár kamarádům co rozumí vědě ale ne do detailů klimatu a jejich reakce byly vesměs "oh shit" :)
Nevím nakolik cílíme na lidi co vědě vůbec nerozumí, ale ukázal jsem to mladší ségře a ta se mě zeptala "proč to končí vynálezem parního stroje" a že neví "co je to pás nejistoty". To první nevím jak vyřešit (nějak víc explicitně vyznačit současnost? Prý ten rok 2019 pod grafem je tam "nějak divně" - možná by teď šel odstranit ten rok 2100?), to u toho druhého říkala že by rozuměla tomu, kdyby tam stálo "včetně nejistoty měření". Tak nevím jestli se přiklonit k vědecky správnějšímu nebo k srozumitelnějšímu výrazu.

@setcz
Copy link
Contributor

setcz commented Jul 10, 2020

Já se trochu zarazil u "Dočasné zpomalení Golfského proudu způsobilo ochlazení na severní polokouli" - pokud ta červená čára je průměrná teplota na Zemi, tak je jedno, že se ochladila severní polokoule, pokud se na oplátku oteplila jižní polokoule, ne? Nebo je špatně moje laické pochopení, že teplo sice přestalo proudit, ale součet tepla byl stejný?

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented Jul 11, 2020 via email

@jakub-zamouril
Copy link
Member

@setcz Vycházel jsem z online zdrojů jako např. tento: https://www.ncdc.noaa.gov/abrupt-climate-change/The%20Younger%20Dryas
Podle wikipedie existují i alternativní vysvětlení proč se v té době ochladilo, ale teroie o zpomalení atlantické cirkulace je v dnešní době nejvíce uznávaná. To proč se ochladí celá Země když se ochladí severní polokoule na úkor jižní polokoule je dáno nepoměrem v množství pevniny mezi severní a jižní polokoulí a zpětnými vazbami v klimatu. Když se ochladí na severní polokouli, vznikne více sněhu, který odráží Slunce a způsobí ještě větší ochlazení. To je mimo jiné i hlavní důvod vzniku dob ledových, není to tím že by Země byla dál od Slunce, ale tím, že severní polokoule dostala méně slunečního svitu kvůli natočení zemské osy.

@ondraspribyla Mně to taky překvapilo že ty RCP nejsou vůči preindustriálu. Holt špatná vědecká prezentace dat. Důvod proč to mám o 0,1 stupně výš je ten, že jsem použil NASA GISS přepočet, který dává průměr 1985-2006 o 0,66 °C výš než preindustriál (v té tabulce, kterou jsem tehdy neznal je 0,65 °C), takže se to zaokrouhlilo nahoru. Můžeme použít průměrnou hodnotu 0,63 °C takže ty hodnoty budou o 0,1 °C menší – v tabulce dat už jsem to aktualizoval. Nicméně ohledně nedosažitelnosti 1,5 °C – i v tom SR15 říkají, že té hranice 1,5 °C můžeme dosáhnout jenom s určitou pravděpodobností, i když se budeme hodně snažit. Ten rozptyl RCP2,6 je mezi 0,9 °C a 2,3 °C. Já myslím že uvedení střední hodnoty 1,6 °C je férové. Možná proto to v SR15 dali k jinému referenčnímu průměru, aby si hnedka nepodkopali svou vlastní práci. Navíc to dává smysl i vzhledem k tomu, že jsme o 5 let napřed a vidíme, že tedy pravděpodobně na cestě k 1,5 °C nejsme. Příští rok vyjdou aktualizace těchhle výhledů (už se budou jmenovat SSP), tak uvidíme na čem jsme.

Takže abych přehledně odpověděl na otázky:

  1. preferoval bych jenom snížit ty dvě hodnoty o 0,1 °C (dle již upravené tabulky), takže tam mít 1,6 °C a 4,3 °C
  2. nevím co tím myslíš, tohle je první infografika na které se podílím tak nevím co je třeba :)
  3. "Vstupy" jsou celkem jasné, tam jsem vždycky uvedl odkud jsem je překopíroval - podle mě není potřeba číst články, spíš jenom zkontrolovat vůči copy-paste error. Pak jsem převedl Shakuna (referenční průměr 11,5 – 6,5 tisíc let BP) a Marcotta (referenční průměr 1961–1990) na stejný referenční průměr tím, že jsem udělal průměr z teplot Marcotta z období 11,5 – 6,5 tisíc let BP, dostal jsem nějakou hodnotu, a tu hodnotu jsem přičetl ke všem hodnotám ze Shakuna. Stejný proces jsem pak použil na to, abych Shakuna+Marcotta (nyní referenční průměr 1961–1990) převedl na referenční průměr NASA GISS (1951–1980). Nakonec jsem všechny tři převedl na preindustriál přičtením 0,24 °C dle diskuze výše. Je to docela hodně převádění, tak proto jsem poprosil o kontrolu :)

@jankrcal
Copy link
Member

Ok, to mi přijdou dost jasné instrukce, můžu data zkontrolovat.

Koukám na tabulku s podkladovými daty. Dobrá práce!

Mám zatím jednu faktickou poznámku: proč u dat NASA máme pás nejistoty +-2σ a u ostatních datasetů +-1σ? U každýho datasetu bude ta σ jistě z dat trochu jinak odvozená (jiný model převodu měření na odhad světové teplotní anomálie), takže to není nutně špatně, ale spíš bych byl pro to vše převést na +-1σ.

Co myslíš, Jakube?

A pak mám jednu metodickou poznámku k datasetům: Všechny hodnoty v listech s výstupy by měly být odvozené vzorci z hodnot se vstupy. Takto v podstatě nemám jinou možnost, jak to ověřit, než to vše znovu odvodit pomocí vzorců. Rozpracuju to, tak se nediv, že tam v mezičase bude trochu duplicit.

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Ok, díky za kontrolu. Ty nejistoty jsou 2σ u NASA GISS a RCP scénářů a 1σ u ostatních datasetů, protože tak je to prostě v těch studiích uvedené. Nemám dostatečné znalosti statistiky, abych uměl převádět mezi 1σ a 2σ odchylkou. Jde to vůbec? Pokud jo a je ten postup vědecky v pořádku, tak nemám problém s převedením všeho na +-1σ, ale musí to udělat někdo kdo tomu rozumí :)

@jankrcal
Copy link
Member

Jo, tahle část statistiky je zrovna docela jednoduchá, stačí vydělit dvěma ;)
Je to prostě jedno nebo dvojnásobek směrodatné odchylky, žádná magie.

https://en.wikipedia.org/wiki/Standard_deviation docela pěkně ukazuje, kolik procent vzorků z normálních rozložení se vleze do pásu +-1σ a kolik do pásu +-2σ.

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

...koukám, že mezitím, co jsem psal pull request jste tady řešili část věcí k datům... :-)

@jankrcal
Copy link
Member

Ano a jsem rád, že jsme ve shodě :)

Nakonec navrhuju pro všechna data uvést nejistotu +-2\sigma, protože je to v souladu s tím, co používá IPCC, tedy [5%,95%]. Pro většinu dat v grafice to znamená 2x tlustší pás nejistoty, ale to je za mě v pořádku.

@mgrabovsky
Copy link
Member

@jankrcal Nevím, jestli ses nepřepsal, ale ±2σ u normálního rozdělení odpovídá zhruba kvantilům .025–.975, tj. 95% CI. Interval .05–.95 by odpovídal 90% CI nebo ±1,64σ.

@jakub-zamouril
Copy link
Member

@jankrcal Ok, tak prosím převeď data na +-2σ a pak poprosíme @katkolouchova aby nám vygenerovala graf, abychom se podívali jak to vypadá s tou rozšířenou nejistotou

@jankrcal
Copy link
Member

jankrcal commented Jul 14, 2020 via email

@jankrcal
Copy link
Member

Dodělal jsem úpravy v datasetu
(https://docs.google.com/spreadsheets/d/1XDa9X1W-bEJhKYMtefvwPuz5N0l2HPyio5dR5KI9qsY/edit#gid=1799703881)
Uncertainty je teď konzistentně 2σ a všechny odvozené hodnoty jsou vzorcema.

Zatím jsem nekontroloval ty výpočty průměrů z různých období, to je potřeba líp vysvětlit a odvodit vzorcema. K tomu se dostanu až zítra.

@jankrcal
Copy link
Member

Ještě by se podle Matějova upřesnění dalo zobrazovat pásmo [5%, 95%] skrz 1,64σ. Tyto percentily namátkou vidím u vícero grafů ze SR15. Ale přijde mi to docela fuk.

Leda že by něco z toho bylo výrazně standardnější, leda, že by na to někdo měl silný názor (@ondraspribyla?)

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

ondraspribyla commented Jul 14, 2020 via email

@jankrcal
Copy link
Member

jankrcal commented Jul 14, 2020

@jakub-zamouril Zkusil jsem reprodukovat Tvoje přepočty referenčních období a vyšlo mi to trochu jinak:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1XDa9X1W-bEJhKYMtefvwPuz5N0l2HPyio5dR5KI9qsY/edit#gid=979818322

Vyšel jsem ze SR15 konstanty 0,63 (zeleně) a zbytek odvodil z dat v tom datasetu. Můžeš prosím zkontrolovat svoje výpočty?
(žlutě jsou tvoje čísla, červeně jsou moje výpočty)

@jakub-zamouril
Copy link
Member

Spolu s @jankrcal jsme vyřešili nesrovnalosti v datasetu, nyní by měl být v pořádku. Díky všem za spolupráci!

Tímto bych také uzavřel diskuzi zde a pokračoval v pull requestu, ať se nemíchají vlákna.
#589

@ondraspribyla
Copy link
Member Author

closed via #589

Sign up for free to join this conversation on GitHub. Already have an account? Sign in to comment
Labels
3: vysoká priorita Na toto se teď chceme soustředit
Projects
None yet
Development

No branches or pull requests

10 participants